« Texty
01 RODINNÉ ŠTĚSTÍ NA ROZCESTÍ
Opustil tě a řek jen sbohem
Teď budu svobodný jsem bohém
Slíbil ti věrnost do smrti
Netušil že ho rozdrtí
Všední dny že ho rozdrtí
Já tě zaříkám nezoufej
Ta zrada možná je ou kej
Tak nezoufej ségro
Nezoufej
Vždyť ty jsi ženská báječná
Skutečná
věčná
tečna
nekonečna
Dvě holčičky máš u sebe
V noci se modlíš do nebe
Říkáš si co jsem zkazila
Žila jsem nebo nežila
Já tě zaříkám nezoufej
Ta zrada je možná ou kej
Tak nezoufej ségro
Nezoufej
Ty zvládneš řešení
lásku a vzkříšení
lásku a vzkříšení
Vždyť ty jsi ženská báječná...
02 VÍRA
Pod Svatou Horou začíná
pravšecko se v ní prolíná:
Vnější a vnitřní krajina
Dějiny a dnešní hodina
Osamělec a množina
Papežská pěst a náruč matčina
Transcendentálu tady řídí pěšina
Duše nás hříšníků touží být nevinná
Vážná ale ne smutná !
Dotknout se absolutna !
S řetězem na noze
procitnout k obloze !
Dotknout se absolutna !!!
Dobrá víra nás rozžíná
Pravšecko se v ní prolíná
Daleký svět a otčina
Pohled srdcem i očima
Co dojímá i zajímá
První a poslední vteřina
Transcendentálu tady řídí pěšina
Duše nás hříšníků touží být nevinná...
03 ZÁCHRANNÁ SÍŤ
Houpám se houpám
V pavoučí síti
Když smutním tak doufám
Že mě zachytí
Nebo se zřítím
Doprostřed kvítí
Kdybych se propadla
Do střepů zrcadla
Do říše bez květin
Do šera podsvětí
Jsi má záchranná síť
Můžu ti věřit viď ?
Můžu ti věřit viď ?
Houpám se houpám...
Mám skrýši příjemnou
Bláznivou tajemnou
Oblaka nade mnou
Zahrada pode mnou
Pořád je zánovní
Sním si a tonu v ní
Sním si a tonu v ní
Houpám se houpám...
Chci zůstat naivní
Malinko hloupá
V síti jak v náručí
Které mě houpá
Na prahu rozhraní
Nelže a nezraní
Nelže a nezraní
Houpám se houpám...
I drobná stařenka
Rtěnka a pudřenka
I kytka odkvetlá
Směřujem do světla
Ač nás čas obklíčí
Ač nás čas odlíčí
Pořád jsme holčičí
Pořád jsme holčičí
Houpám se houpám...
04 KDE ŽIVOT NÁŠ
Kde život náš je v půli se svou poutí
vyhazujeme suché růže z pouti
Kde život náš je v půli se svou poutí
můžem se u kapličky nadechnouti
Můžem se u kapličky nadechnouti
ač rituální gesta nepadnou ti
Když se na půl láme život náš
Každý si skládá vlastní otčenáš
Každý si zpívá vlastní otčenáš
Každý si kleje vlastní otčenáš
Každý si šeptá vlastní otčenáš
05 VZDUCH
Když křídla rozpínám
K svým bludným vidinám
Když potom vzdychám
Dík že tě dýchám
Dík že tě dýchám
Když vichry buší
Do zabedněných uší
Tvůj nekonečný proud
Osvobozuje z pout
Osvobozuje z pout
I v ozonové díře
I v jedovaté síře
I v gigahorách suti
Myslím na první nadechnutí
Myslím na první nadechnutí
06 NĚMÝ KÁMEN
Naznač mi kameni
nějakým znamením
co tají tvoje skrýš
co o životě víš ?
Proč ležíš u cesty
sevřený do pěsti ?
Co jsou tvé zločiny
nebo jsi nevinný ?
Vyjevíš svědomí
až tě mráz rozlomí ?
Až tě navštíví kat
dokážeš zavzlykat ?
Modlit se nemůžeš
nemůžeš zazpívat
jenom se očima
slepýma podívat
Strom prý je kvetoucí plamen
Člověk zas plamen mluvící
Oněmělý plamen je kámen
Když pějí slavíci
Čím to že omotá
člověka samota ?
Kdopak tě zahodil ?
Z jaké zdi ty jsi díl ?
I kdyby vyhasla
tvá hlava naprasklá
I kdybys navždy spal
pro mě jsi dítě skal
I když tě proklel bůh
pro mě jsi starý druh
řvu ti až do kostí
buď živou bytostí !
Ač vyzařuješ chlad
nesmíš svůj osud vzdát
vždyť má tě někdo rád
vždy má tě někdo rád
Strom prý je kvetoucí plamen...
07 STŮJ U MÉ LÁSKY
Odkdy jsme spolu
možná dřív
nežli jsme svoje těla znali
Snad ještě dřív
než jsem byl živ
Jsem tak živá jak bytosti
přicházející k tobě z bájí
V tvých bocích a v kolébkách se
budoucí rody kolébají
Stůj u mé lásky
Všechno je v ní
Spodní vody i vrásky
I lehkost letu vážky
Stůj u mé lásky
Tak nevěř prázdnu nevěř mu
právě teď my jsme rozžali
Hmatem svých dlaní tmu
Hmatem svých dlaní tmu
Z opilé vůně trav
Tvé horké tělo vane
I peklo mezi námi
chce být milované
Víš proč jsme se tak dlouho hledali ?
Jaká by byla láska bez dáli ?
Hvězdy si povšimnou
Tebou jsem a ty mnou
Stůj u mé lásky...
08 TÁTOVI
Táta teď chodí shrbený
jakoby nosil kameny
dívá se na dno sklenice
zahaluje ho vánice
už nevzdoruje tvrdým zdím
a nevodí mě kapradím
Já tě do smrti nezradím
Já tě do smrti nezradím
Poslouchej do duší nám vtéká
přítomnost jako věčná řeka
úžasně nejasná
nejasně úžasná
já jsem tvá láska odevěká
Svojí síle už nevěří
Čas ho nehladí po peří
Když se potácí do dveří
i proti nebi láteří:
Proč jsou životy jako dým
a vláda končí bezvládím
Já tě do smrti nezradím...
O budoucnosti neví nic
zda bude mráz anebo hic
Když je mu smutno nejvíce
z tmy se vynoří silnice
a putuje s ním za mládím
Já tě do smrti nezradím...
09 ZASLECHNI VOLÁNÍ
Říkám si v duchu tenhle chlap
Stáh by mě v dešti pod okap
Nabídnul by mi leda hřích
Lásky co shoří jako vích
Pochybná partie
Ádié ! Ádié !
Lásko prosím tě neměj strach
I kdybych na zeď házel hrách
Prosím tě nadmíru
Škrtni svou nevíru
Víc nebuď ztracená
Vem si mý ramena
Zapomeň zklamání
Zaslechni volání!
Chůzi má skoro medvědí
Jistě nemíří k zpovědi
Vlasy mu vlajou divoce
Nezažil doma Vánoce
Pochybná partie
Ádié ! Ádié !
Raněný srdce není střep
Má jenom oslabený tep
I když se rozbije
Neříkej ádié
Líbat tě budu líp a líp
Ruku ti podávám jak slib
Tvý srdce ožije
Cítíme že bije
Neříkej ádié !
10 STRACH
Do sebe zašití Zběsilí ješiti
Drsňácky neurvalí
Vlídnější k bližnímu byli by termiti
Ustupte Ustupte Nadlidi už se valí !
Valí se nadlidi Druhého nevidí
Valí se nadlidi kteří se nestydí
Valí se dálnicí Světoví Maníci
Valí se byznysem Zírejte tady jsem
Radí i radnici Mávají pravicí
Zákony neberou Slabšího požerou
Ledaže úcta a láska
Ledaže úcta a láska
Nepraská když zpupnost mlaská
Perfektní brnění z drahýho kamení
Brnění z hroší kůže kultura nepřemůže
Zvítězí hulváti City se vytratí
Plachost se vytratí Zvítězí hulváti
Laskavý človíčku uč se jich bát
Dušičku-písničku schovej si pod kabát
Ledaže hulváti Sami se umlátí
Ledaže proberou se vlastní sekerou
Ledaže úcta a láska...
11 JAK TO MÁ BÝT
Nech lípy kvést Cti dávný řád
Usnout a vstát
každému přát
Lstí nezvrátíš
Kruh ročních dob
Nech dřímat hrob
Nech žnout a sít
Jak to má být
Jak to má být
Mě ale kotvit nebaví !
Mě nudí staré orloje !
Riziko piju na zdraví
Fascinují mě výboje
Bořící umění !
Pekelné koření !
Ráj nedotvořený !
Nech věže čnít Cti dávný řád
Nech písně znít
A víno zrát
Nech jména křtít
a vlky výt
Nech ránům svit
Nech půlnoc tmít
Jak to má být
Jak to má být
Mě ale kotvit nebaví !
Mě nudí staré orloje !
Riziko piju na zdraví
Fascinují mě výboje
Bořící umění !
Pekelné koření !
Ráj nedotvořený !
Nech lesy růst Cti dávný řád
Nech léto hřát
A dítě sát
Listům přej pád
jak listopad
Hory nech stát
A srdce bít
Jak to má být
Jak to má být
Mě ale kotvit nebaví !
Mě nudí staré orloje !
Riziko piju na zdraví
Fascinují mě výboje
Bořící umění !
Pekelné koření !
Ráj nedotvořený !
12 LIST
Najdi si okamžik a polož své rty na mé
Najdi si okamžik a polož na mne rty
Beze mne zbývá kůl a kámen
ledové planety
Až poslední list poslední aleje opadá
Vyroste nejsmutnější zahrada
Kde domov můj
Najdi si okamžik a pomiluj...
